Ulli: Z našich výletů

Malý výlet na Vinařický kopec, poslední sníh a první kešky ...

... aneb sraz nadšenců v čase předvánočním

Tok - 856 m ... cesta do hlubin vojenského prostoru a keška číslo 2000

Malebné kopčeky Velké Fatry aneb jak labradoři zahnali ovce od vody ....

Druhý velký výstup našeho výletu do slovenských hor. Tentokrát to byl výstup k nádherným vrcholům Velké Fatry. Díky poloze "naší" dřevěnice na samotném konci malé vesničky Turecká, kde medvědi dávají dobrou noc a mobilní telefon tu o čárku zavadí jen na střeše za komínem jsme mohli na výpravu do hor vyrazit přímo od chalupy. A jako vždy jsme začali celkem vražedným stoupáním, protože cesta k vrcholu Križné vedla v mnoha místech přímo po trase lyžařské sjezdovky a nabírání výškových metrů bylo opravdu náročné. To by člověk neřekl, kolik dá zabrat posun o sto výškových metrů ... Ale každý kopec jednou skončí a po malé pánské odbočce na úžasnou vyhlídku na Majerové skála už nás čekala příjemná cesta po hřebenech Velké Fatry. Postupně jsme dostoupali až na vrchol Križné a tady si mohli opět vychutnat nádherné pohledy na malebné kopce okolních slovenských hor. Tohle je opravdu nezapomenutelné ...

Krásný den v Nízkých Tatrách a krásný západ slunce na Durkovej ...

První den a první výstup do slovenských hor. A hned na úvod hezké poučení, jak se na horách nechovat. Protože jsem sebevědomě prohlašoval, že to bude jen malá odpolední procházka, tak jsme na výlet vyrazili docela pozdě a hned na úvod jsme si ho díky špatně zvolené přístupové cestě prodloužili o pár kilometrů. A tak jsme se vlastně ke stoupání z osady Magurka na hřebeny Nízkých Tater dostali už hodně pozdě odpoledne a brzy se přesvědčili, že stoupání do kopců si tady budeme opravdu "užívat". Naštěstí k nám byli duchové místních hor hodně shovívaví a tak nás, jen do lehkých triček oblečené výletníky, blížící se bouřka milosrdně obešla a až do večera nás provázelo příjemné sluníčko. Ale po prvotním drsném výstupu na Městskou horu a do sedla Ďurkove jsme si už jen mohli užívat nádherných výhledů na Nízké Tatry a Velkou Fatru v krásných barvách pozdně odpoledního sluníčka, fotografování na vrcholu a trochu toho hledání pokladu. Bylo tu neskutečně nádherně ...

Symbol Liberce, nádherná procházka, příjemná restaurace a zkamenělí sloni v Lužických horách

Dlouho plánovaný a odkládaný výlet a nakonec jsme se během týdne domluvili, vybrali trasu a vyrazili. A věřím, že nikdo nelitoval. Krásný skoro slunečný den, pohodová procházka, nádherná příroda a příjemná společnost ... co více si přát. Trasa z Výpřeže na Pláně a po hřebeni na Ještěd byla pro letní den a naší kondici tak správně dlouhá. A když jsme si k tomu ještě přidali kulinářský zážitek v krásné restauraci na Ještědu, kam nás s naší osmičkou psů nejenom bez problémů pustili, ale i příjemně přivítali a zásobovali tolika miskami s vodou, jako ještě nikde. A palačinky se zmrzlinou byly opravdu vynikající, takže pokud mohu doporučit, tak tahle restauraci si návštěvu určitě zaslouží. Po návratu z Ještědu jsme si ještě udělali malou zajížďku do Lužických hor a zašli se podívat na Bílé kameny, zajímavý přírodní útvar kousek od Jitravy zakončili tady náš skvělý výlet na sever Čech.

Nádherný zámek Kozel, zámecký park , trocha houbaření a jedna Lopata ...

Rychlá domluva a rychlá akce ve společností Charlíků, Molly a Glorie, samozřejmě včetně páníčků a vyrazili jsme na malý výlet do okolí zámku Kozel. Po úvodní procházce po krásném zámeckém parku a okolí zámku, vykoupání labíků v hezkém lesním rybníku jsme zamířili do okolních lesů. Pod záminkou hledání hub jsem všechny nalákal na keškovou trasu po stopách zaniklé úzkokolejné železniční trati Maršál - Lopata. A zatímco ostatní hledali ty slibované houby, já jsem se spokojil s hledáním plastových krabiček. Pravda, i na ty houby nakonec došlo. Místy již z bývalé trati skutečně nic nezbylo, ale většinou jsme šli po příjemném bývalém železničním náspu a navíc daleko od turistického ruchu. Postupně jsme došli a vystoupali až k zřícenině hradu Lopata, ze kterého zbylo ještě méně, než z té železnice. Jen ta lopata tam stále visí ... ale nevypadala moc původně. I tak to bylo příjemné místo na malý lesní piknik a potom už jsme celkem unavení zamířili zpět k zámeckému parku, rybníku a příjemné restauraci s točenou kofolou. A ta bylo v letním počasí opravdu výborná ...