Procházka po lesích od keše ke keši a setkání se "strejdou" Rubym

Sobotní výlet jsem tentokrát pojal jako geocachingové toulání po Voděradských bučinách. Mé předchozí výlety na tohle krásné místo proběhli ještě v době, kdy jsem o nějakých miskách na jídlo ukrytých po lesích neměl ani tušení a tak jsem si naplánoval cestu opravdu navigačně – nejkratší cestou od jedné kešky ke druhé. Shodou okolností jsem si osamocené bloumání po lese mohl zpestřit příjemným setkáním s kamarády labradory a jejich pány, kteří nás pozvali na malou procházku v okolí Jevanských rybníků. Jako velké překvapení bylo pro nás setkání s naším jediným známým příbuzným ze stejné chovné stanice se „strejdou Rubym“.

Hezkou společnou procházku jsme zakončili v Jevanské italské pizzerii s ruskou obsluhou. Naštěstí nápory zájezdů důchodců z Německa do nedalekého Gottlandu už asi skončili a tak jsme při obědě mohli v klidu zkoumat, zda busta na náměstí patří stále ještě T.G.Masarykovi nebo již božskému Kájovi. Naštěstí nápis „zasloužil se o stát“ zatím stále ještě nápisem „zasloužil se o popmusic“ nahrazen nebyl … Po tomto pozdním obědě jsem se ještě vrátil na podvečerní dokončení svého ambiciozního cachingového plánu sedmi odlovů během jednoho výletu. A nebylo čeho litovat, sluníčko již krásně svítilo do vysychajícího lesa, ptáci zpívali a všude byl takový příjemný klid, že se nám ani moc nechtělo domů. Byl to hezký den…
Voděradské bučiny jsou významnou přírodní rezervací, vyhlášenou již v roce 1955. Leží  jen pár kilometrů jižně od silnice mezi Říčany a Kostelcem n. Č. lesy, mezi obecmi Louňovice, Jevany a Černé Voděrady. Rezervace představuje rozlehlý lesní komplex na pravém břehu Jevanského potoka. Druhová skladba bukových porostů odpovídá kyselému podkladu, tvořenému převážně žulami. K buku je místy přimíšen dub letní, habr obecný, ojediněle osika, lípa a bříza. Původně přimíšená jedle byla v minulosti lesnickým hospodařením záměrně potlačena. Mezi bylinami se vyskytují typické druhy kyselých bučin jako je bika hajní, metlička křivolaká, pstroček dvoulistý atd. Ve sníženinách a na podmáčených půdách rostou jasanové olšiny. Lesy jsou poměrně blízké přírodě a hospodaření v nich je přizpůsobeno ochranářským cílům. Jsou zde i vyhrazené plochy, kde se neprovádějí žádné zásahy. Rezervace slouží jako vědecko – výzkumný a naukový objekt Lesnické a environmentální fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Kromě běžné lesní zvěře hnízdí ve zdejších lesích řada vzácnějších ptáků, jako je datel černý, holub doupňák, včelojed, jestřáb a čáp černý. V potůčcích se vyskytuje chrostík Synagapetus moselyi, známý u nás pouze z této lokality. Reliéf je pahorkatinný, na mnoha místech lze sledovat stopy dlouhodobého působení ledu, mrazu a větrné eroze – kary, varpy a skalní moře. Územím vede několik turisticky značených cest a naučná stezka.