Magické síly a keltové ... kopec, kde se prý citlivky třesou strachy

Po trošku předčasném příchodu zimy nám měl podzim ukázat, že může být také krásný a tak jsme slibovaných několik alespoň trochu slunečných dní využili k dalšímu výletu. Po krásném výletu do brdských lesů jsme si vybrali další ze zajímavých míst tohoto kraje – tajemnou horu Plašivec. Naši výletní geosestavu Ulli a Olli jsme tentokrát doplnili o skoro místní Molly a Glorii samozřejmě i s jejich pány a všechny čtyři labradoří dámy dělaly tentokrát doprovod malému, ale statečně pochodujícímu boloňáčkovi Andymu. Osamělá a už svým tvarem zajímavá hora je opředená mnoha bájemi a pověstmi. Slétali se zde o svatojakubské noci čarodějnice, kdysi slavné město prý tam ďábel proměnil v suť a kameny, svoji kouzelnou zahrádku tam má místní strážce hor Fabián a v nedalekém smaragdovém jezírku přebývá Hadí královna. Trochu dost na jednu nenápadnou horu … Ale vše dobře dopadlo. Čarodějnice i další strašidla měla volný den, hadí královnu zahnali koupající se labíci a strážce hor v zelené kamizole měl zrovna na hlídání malý skautský oddíl a tak nám prošlo i příjemné opékání buřtíků jen kousek od vrcholu hory. A závěrečná návštěva vyhlášené restaurace U Madly v Berouně při zpáteční cestě to byla už jen třešnička na dortu krásně stráveného sobotního odpoledne …

Plešivec, 654 m vysoký vrch, je ve všech ohledech zvláštní kopec. Už svou polohou. Trčí docela nelogicky z hlavního hřebene kolmo na sever, jako by nechtěl být házen do jednoho pytle s těmi ostatními brdskými horami. A protože okolní krajinu převyšuje o více než 300 metrů, je opravdovou dominantou kraje. To ale není jeho jedinou zvláštností. V dávných dobách stálo na vrcholu hory, která střeží i vesnici Lochovice a údolí říčky Litavky, latenské hradiště. Mezi zasvěcenci je uváděno jako jedno z důležitých kultovních míst starých Keltů. Nebylo pouhým sídlištěm, ale také důležitým obětištěm. Plešivec má dva vrcholy – Malý Plešivec a hlavní vrchol. Mezi nimi se táhne vnější val, který je přes metr vysoký a 3 metry široký, samozřejmě zarostlý vegetací. Hradiště zde bylo již na přelomu dob bronzové a železné. Je uváděno jako kultura knovízská s datováním asi 9. až 7. století před naším letopočtem. V Čechách se jedná o jedno z největších hradišť, rozloha je kolem 56 hektarů. Objeveno bylo v 80. letech 19. století. Většinu plochy tvoří vnější hradiště a vnitřní hradiště s kamennou akropolí situovanou na severozápad, zajištěných od jihu bránami. Z této lokality pocházejí četné archeologické nálezy, bronzové hroty šípů, oštěpů, sekyrky, bronzové ozdoby, jako například spony a náramky, a četná keramika. To vše svědčí o tom, že hradiště bylo ve své době velmi významným společenským centrem.

Nepříliš nápadný Plešivec je prý nabit tajuplnou energií, která se střetává na jeho vrcholu. Kladnou na svém úbočí a zápornou, temnou, na vrchu. Někteří odborníci tvrdí, že citliví lidé mohou při výstupu na tento kopec pocítit úzkost nebo strach. Nápadný vršek se stal dějištěm řady fantastických pověstí, které rezonovaly s dávnou minulostí, zejména z období laténského osídlení. Proto je v nich možno nalézt ozvěny keltské mytologie, světa lidských obětí a tajemných rituálů. Pověsti o dracích, obrech, čarodějnicích a čertech mají v celé Evropě své reálné jádro v dávných rituálních praktikách.

Co se tedy podle dávných pověstí na Plešivci dělo?

Kdysi, před dávnými věky stálo na vrcholu město. Snad pro svoji pyšnost, domýšlivost či jiné nectnosti jednoho dne přilétl sám ďábel, aby ten zlořád patřičně ztrestal. Proměnil celé město v kámen a proklel ho na věky věku, až do doby dokud kámen po kameni nespadne do údolí. Pak kletba zmizí... Na takzvané Velké skále sídlil v dávných dobách strašlivý drak. Podle pověstí měl obrovská blanitá křídla, létal nad okolní krajinou a děsil místní obyvatele. Kroužil nad vesnicemi, svými křídly vrhal na stavení černočerný stín, občas se snesl k Litavce a svým pitím zastavil její tok. Někdy doletěl až k Jincům a znaveně usedal na střechy stavení. Krovy pod jeho tíhou praskaly a zděšení obyvatelé se ukrývali do sklepů. Když si odpočinul, ostře zapískal, vznesl se a letěl dál. Dům, který si vybral k odpočinku, vždy v krátké době postihlo neštěstí. Někdo tu zemřel, nečekaně začalo hořet, v chlévech onemocněl dobytek či se v nebohém domě narodilo poznamenané dítě. V Jincích se dokonce vyprávělo, že strašlivý drak z Plešivce požíral malé děti. Snesl se nečekaně z výšin, jako temný stín, křídly zaclonil slunce a v nastalé tmě se zmocnil dítěte, které již nikdo nikdy nespatřil.

Když vystoupáme až na vrchol Plešivce, uvidíme takzvané Krkavčí skály. Musíme si tu dát velký pozor. Sídlí v nich totiž vznešená hadí královna. Občas se promění v pannu bezradně bloudící v hustém lese. Ale běda tomu, kdo by ji politoval! Ústa má samý jed a její objetí končí smrtí. Podle jiné pověsti Hadí královna sídlí ve Smaragdovém jezírku a občas zjevuje v podobě mladé panny se smaragdovýma očima, jež stále naříká. Co se jí asi stalo? Raději se neptat, protože už jen spatřit ji nebo dokonce pouze zaslechnout její štkaní nevěští nic dobrého, dokonce prý to předpovídá brzkou smrt. Ve Fabiánově zahrádce, jak se jmenuje tajuplná skupina vrchových skal propojená pravěkými valy, žije vládce brdských lesů, sám Fabián. Ozývá se táhlým houkáním, které se prý v žádném případě nesmí napodobovat. Následoval by krutý trest. Fabián dokáže zmást návštěvníky hory a nechá je bloudit jako v labyrintu.

Na vršku Plešivce se také odedávna shromažďovaly brdské čarodějnice. O půlnoci se sem slétávaly na ohnivých košťatech, posedávaly na rozeklaných skalách a tančily na vysokých valech. Proč zrovna sem? Kdysi tu totiž stálo nádherné město, které čert zaklel do skal. Úpění nebohých měšťanů, uvězněných uvnitř obrovských balvanů, se o půlnoci rozléhalo celým krajem. Na severní straně Plešivce, v místech dnešní Fabiánovy kamenné zahrady, stálo podle pověsti výstavné náměstí obklopené nádhernými domy, které připomínaly spíše paláce. Tady si čarodějnice pěstují čarovné byliny, jež jim napomáhají v jejich černém díle. Když nastane úplněk, shromaždují se okolo Čertovy kazatelny. Rohatý mistr tu k nim promlouvá a plánuje s nimi své nečisté skutky.

Pověstí a legend o této tajemné hoře je mnoho a pověsti se nevyprávějí jen tak samo sebou, ale majestátní hora své tajemství střeží dál a když ráno vrcholek Plešivce zvolna vystupuje z údolních mlh a jeho monumentální tvar se rodí do nového dne, pak je jasné, že se nejedná jen o obyčejný kopec, ale o výjimečnou horu, jejíž historie mizí v nezřetelnu dávných věků ...