Horská turistika a plavení psů na Schwarzenberském kanálu

Výlet na Šumavu byl zakončením našeho prodlouženého víkendu v Českém Krumlově. Chtěli jsme navštívit nějaké "opravdu horské místo" a tak jsme vyjeli až do Jelení,  místa spojeného s Schwarzenberským kanálem a po krátké keškové návštěvě Památníku zastřelení posledního šumavského medvěda jsme vyrazili k Plešnému jezeru. Naše horská výprava s tažnými psy Ulli, OIlli, Madla a Roxy, bohužel již ochuzená o nemocného Jirku s Hankou a Charlikem, za lehce pošmourného počasí úspěšně dorazila až k Plešnému jezeru. Cesta na vrchol Plechý byla bohužel, nebo možná pro nás naštěstí, pro polomy uzavřena a tak jsme podél Schwarzenberského kanálu s krátkou zastávkou ve vyjedené horské boudě Říjiště došli zpět k muzeu kanálu do Jelení. Po cestě jsme se pokochali krásnou šumavskou přírodou, objevili pravý účel stavby kanálu, sloužícího hlavně k plavení labradorů a notně ošoupali své nepříliš trénované nohy. Ale po těch 22  horských km jsme měli na trošku té únavy nárok....

Plešné jezero se rozkládá na svahu hory Plechý (1.378 m) v nadmořské výšce 1.089 m asi 17 km jižně od Volar. Vzniklo podobně jako ostatní šumavská ledovcová jezera v období pleistocénu. Přes jeden kilometr dlouhý ledovec na svahu Plechého vyhloubil kar a navršil čelní morénu 30 - 40 m vysokou. V době meziledové zaplnila voda z tajícího ledovce tuto prohlubeň. Pod 220 m vysokou skalní stěnou tak vzniklo 18 m hluboké a 7,5 ha velké jezero, které odvodňuje Jezerní potok do Lipenské přehradní nádrže. Na srázu nad jezerem stojí  památník spisovatele Adalberta Stiftera. Při severním okraji jezera se rozkládá kamenné moře tvořené balvany z plöckensteinské hrubozrnné žuly.

Schwarzenberský kanál je mimořádnou technickou památkou jižních Čech. Jeho trasa vede těsně při státní hranici ČR s Německem a s Rakouskem na území okresu Prachatice. Spojuje povodí řek Vltavy a Dunaje a překračuje tak hlavní evropské rozvodí. Tuto výjimečnou stavbu, jejímž projektantem a částečně i stavitelem byl lesní inženýr schwarzenberského panství Josef Rosenauer, nechal vybudovat Jan ze Schwarzenbergu. Stavba byla zahájena roku 1789 a s přestávkami trvala až do roku 1822. Po dostavění sloužil kanál k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřevem. Plavební stoka začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí na severním svahu Třístoličníku v nadmořské výšce 916 m. Až k osadě Jelení, kde prochází 389 m dlouhým podzemním tunelem, vede trasa kanálu převážně východním směrem. Tunel sám je rovněž technickou památkou. Vstup do něj uzavírají z obou stran kamenné portály - horní je novogotický, dolní empírový. Od tunelu vede trasa plavební stoky východním směrem po svahu Plechého a přibírá zde vody Jezerního potoka vytékajícího z Plešného jezera. Na soutoku je postavena dřevěná Rosenauerova kaplička z roku 1818. Nedaleko obce Zvonková opouští kanál území ČR a vstupuje na území Rakouska. Pod zříceninou hradu Vítkův kámen se nakrátko vrací na naše území a pak již překračuje hlavní evropské rozvodí a vlévá se do řeky Mühl, která je levým přítokem Dunaje. Celková délka kanálu dosahuje 44 km. Zděné břehy mají vzdálenost 3,5 - 4 m a v obloucích jsou vyloženy žulovými plotnami. Průměrná hloubka koryta je 1 m. Dopravovaly se jím klády dlouhé až 24 m a oblouky musely být postaveny o takovém poloměru, aby nedošlo k vzpříčení dřeva. Na kanál navazuje několik bočních vodních smyků, které ho napájely vodou a také se jimi plavilo dřevo. Svému účelu dnes již kanál neslouží, zůstal však zachován jako významné dílo vodní techniky.