Pálava - kraj vinohradů a úrodných polí, ale i strmých skal a stepních strání

Druhý den našeho pálavského výletu jsme samozřejmě zamířili na nejhezčí místa Pavlovských vrchů, ke zřícenině Dívčích hradů. Často jsme na cestách projížděli kolem siluety kopců s hrady a skalními útvary, ale tentokrát jsme si konečně, díky setkání s přáteli, našli čas na podrobnější poznání. Naše psí výprava se od včerejška rozšířila o několik dalších účastníků setkání a tak jsme k vrcholkům Pálavy vyrazili již v docela početné skupince. Nádherné skoro letní počasí nám i dnes přálo a tak jsme si po výstupu na hřeben mohli dopřávat spousty nádherných pohledů do sluncem zalité krajiny, na vodní plochu Novomlýnských nádrží, krásně se zelenající vinice na svazích nad Pavlovem a Dolními Věstonicemi a nádherné bílé skály na okolních vršcích. Postupně jsme došli až k Dívčím hradům a odtud se jinou trasou po boční stěně a s malou odbočkou k Martinské skále vrátili na začátek dnešní cesty. Tím bychom skoro mohli tento výlet ukončit, ale měl ještě jedno malé překvapení. Na Děvičky jsme se ještě jednou vrátili a to na východ slunce. Noční vstávání a výstup skoro za tmy z Pavlova ke zbytkům hradu a potom netrpělivé čekáni na první sluneční paprsek. Úžasný zážitek, který si budeme dlouho pamatovat. Pálava se nám určitě vryla nejenom do paměti, ale i do srdce a určitě se sem budeme rádi vracet …

Děvičky nebo také Dívčí hrady jsou zřícenina gotického hradu tvořící dominantu severního okraje hřebene masívu Děvín, nejvyššího vrcholu Pavlovských vrchů na jižní Moravě. Nachází se na vápencové skále a poprvé je hrad zmiňován roku 1222 pod názvem Dewiczky jako pomezní hrad v královském držení. Zprvu byla stavba pravděpodobně dřevěná a byla pravděpodobně zničena v roce 1253 při nájezdech Kumánů. Hrad byl obnoven na konci 13. století za vlády krále Václava II a v roce 1334 udělil král Jan Lucemburský hrad lénem Lichtenštejnům. V tomto období zde došlo pravděpodobně k přestavbě a k zbudování předhradí a po obléhání Vídně Turky k posílení opevnění. V roce 1572 koupil celé mikulovské panství Adam z Dietrichštejna. Za třicetileté války byl hrad obsazen švédskými vojsky, která táhla po vítězné bitvě u Jankova na Vídeň. Při odchodu švédské osádky byl vypleněn a zapálen. Ditrichštejnové se postarali o nejnutnější opravy a hrad byl až do požáru v roce 1744 používán jako strážní pevnůstka. Potom sloužil jako strážnice k hlášení požárů. K jeho konečnému opuštění došlo nejpozději na začátku 19. století. Poté postupně zchátral.

Pavlovské vrchy nebo také trochu nesprávně Pálava, jsou vápencovým útvarem, který se táhne na jihu Moravy od obce Pavlov dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a byl vyzvednut alpinským vrásněním. Nejvyšší hora je Děvín - 549 m n. m. Díky zachovalosti původní krajiny se v oblasti vyskytuje spousta mnohdy velmi vzácných živočichů a rostlin. Díky tomu jsou vrchy součástí CHKO Pálava. Oblast je nepřetržitě obývána po mnoho tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací.