Nejkrásnější výhledy a krásný podzimní den v Jizerských horách

Ráno jsme se v Praze probudili do mlhavého dne a vůbec se nezdálo, že by se to mělo změnit. A protože předpovědi počasí neochvějně slibovali v horských oblastech slunečno, tak jsme rychle sbalili a s malým zpožděním vyrazili směr Jizerské hory. Myslel jsem, že si najdu nějaký hezký horský potok a zkusím fotky podzimních prosluněných zákoutí se stativem a dlouhými časy na tekoucí vodě. Vybrali jsme si cestu k vodopádům Černého potoka, ale to nakonec nebyla ta správná volba, protože i když byl potok a vodopády krásné, byly v hlubokém stínu kopců a to prostě nebylo ono. Tak jsem měl stativ jen jako doplňkovou zátěž při stoupání na krásné vyhlídky na Hajní kostel a Frýdlantské cimbuří. Nakonec jsme si tedy místo potoků užili nádherných výhledů a do naší sbírky si připsali další Jizerskou tisícovku -  Polední kameny – 1006 m. Cestu dolů po sotva znatelné Richterově cestě byla za rychle padajícího soumraku docela náročná, ale se západem slunce jsme šťastně vrátili do Bílého potoka. No prostě, když to vyjde, tak je tu opravdu krásně …
Frýdlantské cimbuří je významná skalní skupina ve střední části hřebene Poledních kamenů v Jizerských horách. Název má připomínat podobnost skal s rozeklaným cimbuřím frýdlantského zámku. V okolí skal byla do roku 1999 stejnojmenná národní přírodní rezervace, dnes však je tato oblast částí NPR Jizerskohorské bučiny. Skály jsou také významnými horolezeckými terény. Pouze horolezecky je přístupný východní vrchol skupiny. Poprvé jej zdolali 27. května 1912 Franz Haupt a Wilhelm Bergmann. O několik měsíců později byla na jeho vrchol umístěna pamětní tabule. Do té doby bezejmenné skály od té doby nesou svůj dnešní název. Další pamětní deska je při úpatí této skály na památku turisty a horolezce z Nového Města pod Smrkem Karla Hölzela, který přišel se svými přáteli ze spolku Přátel přírody skálu slézt. Když se o to pokusil podruhé, zřítil se při zpátečním sestupu a následným zraněním podlehl. Západní vrchol (900 m n. m.), zvaný Brandfels, byl v roce 1978 zpřístupněn po železném žebříku i běžným turistům. Ze skály je nádherná vyhlídka do údolí horní Smědé a rokle Černého potoka.
Hajní kostel dostal své jméno podle údajné pohanské svatyně, na které se měli konat rituální obřady starých germánů. Asi tomu napomohly skalní hrnce, které se tu vyskytují, malá vzdálenost od Bílého potoka, snadnější dostupnost a tím i lepší viditelnost rituálních ohnu. Zábradlí je tu asi od 1.světové války. Cesta sem vede podél Černého potoka, po chátrající Kozí cestě, kde je možné obdivovat náročné dílo tehdejších stavitelů cesty. Hajní kostel leží v nadmořské výšce 730 m n. m.
Polední kameny – 1 006 m.n.m. - jsou vrcholovým skaliskem na severním úbočí Jizerských hor. Na samotném vrcholu se nalézá několik skalisek a samostatných kamenů. Ve vrcholovém hřebeni se nacházejí chráněné porosty jeřábu. Polední kameny patří do Národní přírodní rezervace Frýdlantské cimbuří