Krásné odpoledne v zámeckém parku aneb jak jsem se stal kačerem ...

Sobotní procházku jsme díky návštěvě rodičů ve východních Čechách tentokrát spojili s odpolední procházkou po zámeckém parku a oboře zámku Hrádek u Nechanic a protože jsme díky internetu poznali i nové kamarády z tohoto kraje, tak jsme měli na procházce moc příjemnou společnost Maxe a Larušky a jejich pánů a také novou kamarádku maličkou Faith. Po dlouhé době na nás také vykouklo sluníčko a tak procházka zpestřená běháním za létajícím talířem, taháním klacků a dokonce prvním jarním koupáním nádherně vyšla. Obešli jsme si krásný zámek, potoulali jsme se po místní oboře s nádhernými prastarými duby, našli hezký koupací lesní rybník, utopili létající talíř vhodný i pro použití do vody, vyřešili záhadu jednostranného plotu a spokojení se vrátili do zámeckého parku. Tady se mi podařilo zahájit svoji kariéru „hledače pokladů“, protože se mi podařilo najít svoji první životní kešku ....  no prostě příjemně strávené odpoledne

Hrádek u Nechanic má v podstatě nezajímavou, ale velmi unikátní historii, protože až do roku 1945 byl vlastněn výhradně rodem, který ho nechal postavit. Zámek byl postaven v letech 1839 – 1857 Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu jako reprezentační letní sídlo Harrachů. Jako předlohu pro stavbu použil rakouský architekt Karel Fischer nikdy nerealizovaný projekt přestavby anglického zámku Crewe Hall. Fischer, který byl pověřen vedením stavebních prací, plány upravil a navrhl i výzdobu zámeckých interiérů. Kromě tohoto vybavení, zhotoveného místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností, především z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení celých místností. Zároveň se stavbou zámku byla část okolního lesa upravena jako anglický park a ve zbývající části byla založena obora a bažantnice. V roce 1945 byl zámek na základě Benešových dekretů prohlášen státním majetkem a od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti.