Třemšín 827 m - hrad, který už není a rozhledna na kterou se nedá vylézt

Prázdniny jsou u konce, naše zahraniční cesty také a tak přišel čas se zase vrátit k našim výletům po českých luzích a hájích. Rozhodl jsem se volně navázat na naše výpravy za jizerskými tisícovkami takovou malou podobnou akcí a to cestami na brdské osmistovky. Je jich pouze deset a bohužel většinou uvnitř „zakázaného“ vojenského prostoru a tak uvidíme jak to dopadne, ale první výpravu jsme zamířili na nejvyšší vrchol jižní části Brd na Třemšín – 827 m.n.m. Vybavení zásobou špekáčku a s nadějí krásného už skoro podzimního počasí jsme vyrazili od myslivny Na dědku vzhůru k našemu prvnímu vrcholu. Cesta byla příjemná a brzy jsme s malou zastávkou u Gangloffova kříže a Třemšínké boudy dorazili na vrchol do míst bývalého hradu. Z hradu už nezůstalo snad kromě hradní studně zachováno nic, ale krásné ohniště bylo dokonalé pro opečení našich letošních prvních podzimních buřtíků. Voněly do širokého okolí a myslím, že by se k nám pár kolemjdoucích docela rádo přidalo. Po takovém doplnění energie byl už zbytek cesty hračka. Přes vrcholy Hřebence a Hengst jsme se obloukem po západním svahu Třemšína vrátili zpět na začátek naší cesty. Krásná procházka a navíc taška plná hub. Nehledali jsme, ale některé nám přímo skákaly do cesty a to prostě nešlo odolat …

Vrch Třemšín -  827 m n.m. je nejvyšším vrcholem jižní části Brd. Název vrchu Třemšína pochází údajně od tří zlatých prutů neboli "šínů", potopených v hradní studni. Vrch nazýván Jaroslavem Vrchlickým "král brdských lesů". Původní hrad, který zde stával, byl zpustošen za husitských válek kolem r. 1420. Úvahy o předslovanském osídlení se zatím nepotvrdily. Takže se má za to, že hrad založil až patrně jeden z příslušníků rodu Buziců, snad na rozhraní 12. a 13. stol. Na hradě vládli páni z Třemšína, jejichž znak byl původně stejný jako znak pánů z Rožmitála. Listinami doložen jako první Beneš z Třemšína z r. 1349. V 16. stol. se hrad již nazývá "opuštěný". Arcibiskup kníže Salm si Třemšín zamiloval a dal jej upravit tak, aby byl zpřístupněn. Od těch dob se sem konávaly poutě a to neděli po Proměnění Páně. Od 60-tých let 19. stol. zde bývaly národní slavnosti za účasti lidu z okolí. R. 1869 byl zde chystaný tábor lidu zakázán. R. 1888 zde dal arcibiskup hrabě Schönborn vystavět dřevěnou rozhlednu asi 18 m vysokou a z ní býval krásný výhled do širokého okolí. Výlety na Třemšín byly konány při sjezdech rožmitálských rodáků v l. 1905 a 1922. Za 2. svět. války bylo mnohokrát bezvýsledně jednáno o výstavbě nové rozhledny. Národní pouť na Třemšín byla také konána v r. 1946. V současné době je rozhledna na Třemšíně upravena z trigonometrické věže. O zřízení nové rozhledny se jedná. Nedaleko Třemšína na severním hřebenu jsou také pozůstatky tvrziště - Hengst, které mělo za úkol zřejmě střežit hrad Třemšín na straně z hradu neviditelné.

Kaple na Třemšíně vystavěna péčí rožmitálského lesmistra Josefa Eustacha Kračmera r. 1771 údajně nad zasypanou studnou, zasvěcen Proměnění Pána Krista. I Kračmerovi nástupci o kapličku pečovali. Býval na ní nápis "Bohu chvála, králi úcta, vlasti sláva". Gangloffův kříž, odlitý v bývalých arcibiskupských železárnách. Dal ho pod vrchem Třemšín r. 1870 postavit na památku svého působení knížecí arcibiskupský lesmistr Karel Gangloff (1809 - 1879). Jako významný lesnický odborník se zasloužil o hospodářskou úpravu lesů a plně se věnoval péči o ně. Vynalezl také řadu přístrojů a pro své matematické nadání býval nazýván "Český Archimédes". Kříž byl vysvěcen r. 1895.

Hřebenec je výrazný vrchol a navazující kamenné moře v k. ú. Hutě pod Třemšínem a Roželov. Rozloha území je 9,76 ha. Chráněné území je vypreparovaný skalní výchoz tvořící význačný geomorfologický prvek s porostem reliktního boru.