N 50° 16.498 E 014° 20.415

Uloženo: 04/01/2008. Velikost: small. Obtížnost: 1,5/5. Terén: 1,5/5


Nejvíce navštěvovaný pavilon v parku … ale nesmí být -15 °C


Naše zmrzlá procházka po Veltruském parku pokračovala nejvíce navštěvovanému místu zámeckého parku. Pavilon přátelství je prý místo , kde se scházejí zamilovaní a prožívají tu své nádherné chvilky se svým protějškem … to asi bývá v jiném ročním období a v trochu jiných teplotách. Po hodinové procházce začínáme zamrzat my i fotoaparát, a ani navigační přístroj asi nemá takovou zimu příliš v oblibě, protože cestu ukazuje pouze občas po zahřátí v kapse… Jediní, kdo si počasí dokonale užívali, byli naši labradoři a jen s potížemi jsme je odvolali od vykoupání v nedalekém potoce… Naštěstí tahle krabička byla k nalezení docela snadná a úkryt byl i v zasněženém stavu viditelný zdaleka. Jen to logování se zmrzlými prsty … to je opravdu zážitek. Příště příjdeme v květnu ...

Chrám přátel venkova a zahrad, zvaný též "Velký templ", byl zbudován na vyvýšenině v jihovýchodní části parku v posledním desetiletí 18. století. Je to okrouhlá stavba, jejíž vnitřní síň je obklopena deseti cihlovými sloupy s jónskými hlavicemi. Síň je zaklenuta kopulí nesenou tamburem. Vlys je zdoben růžicemi, vnější plocha tamburu festony a věnci. Přístup do síně je pravoúhlým portálem a světlo sem proniká čtyřmi velkými obdélníkovými okny. Vnitřní stěna i klenba s tamburem jsou pokryty tvarově bohatou bílou štukaturou na modrém podkladě. Kromě ornamentálních motivů jsou tu symboly vláda a ovocnářství. Chrám byl postaven na paměť "přátel venkova a zahrad" císaře Josefa II. a generálů Laudona a Lacsyho, jejichž busty kdysi stály na konzolách uvnitř síně. Velký templ byl původně vybaven empirovým nábytkem, ten však byl spolu se silně poškozenými bustami přestěhován do zámku. Projekt templu zhotovil architekt Matěj Hummel, který tu vytvořil volnou kopii stavby Williama Chamberse v Kew Garden v Anglii z 1. poloviny 18. století. Klasicistním dekorem ji však přizpůsobil soudobému výtvarnému slohu. Za pravzor tohoto díla lze považovat okrouhlé stavby řecké a římské antiky, ještě spíše však některé italské renesanční a barokní stavby např. Bramantův chrám San Pietro in Montorio v Římě. Cesta k pavilonu vedla přes průplav, který byl překlenutý tzv. dórským mostem, na jehož místě je dnes dřevěná lávka.