N 50° 03.670 E 014° 03.026

Uloženo: 27/10/2005. Velikost: small. Obtížnost: 2/5. Terén: 2/5

Poutníče, postůj, vzpomeň zde na těžké doby minulé …


Poutníče, postůj,
vzpomeň zde na těžké doby minulé a nenič památku,
kterou nám předali naši předkové, památku,
která zde v malebném údolí přetrvala věky!

Křivoklátsko v okolí Malé Kyšice a Poteplí patří k našim už dlouho oblíbeným místům a rádi sem jezdíme. Tentokrát to však bylo poprvé s úmyslem pátrání po našich oblíbených pokladech. Cache u kapličky ve Žlábku byla první úspěšnou zastávkou našeho Geocaching Dog Teamu. Žlábek je velmi půvabné místo v nejjižnější části kladenského okresu v lesnatém údolí Žlábeckého potoka nedaleko Roučmídova mlýna s malou kapličkou, zasvěcenou Panně Marii žlábecké a zázračnou studánkou, která má podle pověstí léčivé účinky. Ke kapličce do Žlábku se koná každoročně pouť a tak jsme i my jako správní poutníci tohle kouzelné místo navštívili. Náš výlet teprve začínal a tak jsme ani nepotřebovali pomocnou sílu zázračného pramene, ale kdo ví, kdy se nám to ještě může hodit…

U kapličky je umístěna informační tabulka, která říká: „ Poutníče, stojíš před kapličkou v údolí Žlábeckého potoka, na poutním místě kam každoročně v pondělí Svatodušní směřovala procesí z blízkého i širokého okolí, z Unhoště, Malých Kyšic, Bratronic …. Stojíš v místech, kde se v době třicetileté války ukrývali obyvatelé města Unhoště. V letech 1631, 1639 – 42, ale i samotném roce 1648 se sem Unhoštští uchylovali a ukrývali se zde jak před oddíly švédského, tak císařského vojska. Zde tedy nalézali dočasný úkryt. Nejbližším sousedem jim byl Kašpar Votava, mlynář z blízkého mlýna v Poteplí. K tomuto místu se váže i několik pověstí: Jedna z nich vzpomíná na desetiletou Sabinu Pěnkavovou, dceru Unhoštského primase. Ta se při ukrývání ve výše vzpomínané pohnuté době právě zde roznemohla a následkem nemoci přestala vidět. Její matka jí oči léčila jen přikládáním obkladu, které máčela v čisté vodě zdejšího pramene. A tehdy matka za vyléčení dcery učinila slib, že nad místem, kde pramen ze stráně vyvěrá, k uctění památky Panny Marie, nechá postavit kapličku. Sabina se uzdravila a s povolením správy Křivoklátské její rodiče, Jiří a Anna Pěnkavovi, matčin slib splnili a již roku 1649 zde nechali kapličku postavit.

Panna Maria „Žlábečku“ prokazovala dobrodiní i v dobách pozdějších. Jedním z těch, kdo jí byl neobyčejně oddán, byl známý pytlák z Křivoklátských lesů Švejcar. Před obrazem této světice měnil se v beránka a kdykoliv pohlédl do jejích nevinných očí, bylo mu, jako by se měl káti ze všech svých hříchů, i smekal na dálku klobouk, nebo čepici, aby se pokud možno, navždycky udržel u svaté Panny Marie v milosti. Podle pověsti i jeho Panna Maria ochránila před třemi myslivci, tím, že se mohl ukrýt ve výklenku zdejší kapličky a oni ho slepě minuli. V létě roku 1946 Žlábecké údolí navštívil Cyril Bouda, pozdější národní umělec, tehdy již významný český malíř a grafik, kterého tento tichý a klidný kout nadchnul tak, že si zde pořídil několik skic, které následně použil v další umělecké činnosti. Ještě po létech Cyril Bouda rád vzpomínal na toulky údolím Žlábek: „Tenkrát svítilo slunce a po stráních poletovali motýli. Byla tu studánka s čistou vodou, která dobře chutnala. Mám rád studánky.“