N 49° 50.906 E 014° 27.133

Uloženo: 06/03/2005. Velikost: regular. Obtížnost: 2/5. Terén: 2/5

Návrat na Smetanovu vyhlídky aneb tady bude krásně vždycky …

Na závěr naší vyhlídkové procházky a za keškami Tajuplné země jsme si nechali asi tu nejznámější z nich – Smetanovu vyhlídku u vrcholu Kletecko a vesničky Třebšín, mimochodem s výbornou hospodou U Novotných, kde jsme si po zamračeném dni spravili náladu u výborného pozdního oběda. Bohužel po celý den očekávané a vyhlížené sluníčko a modrá obloha se dnes opravdu neobjevila a tak byla naše vyhlídka už skoro za odpoledního soumraku. Ale i tak to je krásné místo a vůbec se Smetanovy nedivím, že tady mohl hledat inspiraci ke své symfonické básni.  Bohužel si už jen těžko dokážeme představit, jak to tady mohlo vypadat, když ještě nebyly přehrady a dole v údolí tekla řeka prudce a rychle skalnatým kaňonem a kolem na skalách stály jednoduché boudy původní osady Ztracenky …  Bohužel , čas se vrátit nedá, ale my jsme se na vyhlídku vrátili hned po dvou týdnech, když se trochu nečekaně objevil krásný slunečný den a mohli jsem tak naší minulou návštěvu  doplnit i o ty vytoužené fotografie  ...

Záhado krásná, zadumaná, střede ušlechtilý
melodicky zvlněné, čarovné vzkvétající země.
Tajemnou zemí přítel nazval zemi českou s jejími údolími, skalami,
divotvornými studánkami a háji...“
De la Motte Fouqué, Vzpomínky z cest, 1823

Smetanova vyhlídka se nalézá u vrcholu kopce Kletecko - 371 m nad přehradní nádrží Štěchovice u obce Třebsín a osady V Zahrádkách. Byla vybudována v roce 1974 k 150. výročí narození Bedřicha Smetany a tvoří ji vybetonovaný blok se zábradlím vysoko nad hladinou Vltavy. Z ptačí perspektivy shlížíme na malebný ohyb štěchovické přehrady, mezi stromy na protějším břehu tušíme chaty legendární osady Ztracenka. V těchto místech  Vltava vyhloubila skalnatý kaňon s četnými balvany v řečišti. Na jednom skalisku stála od r. 1722 socha sv. Jana Nepomuckého, v letech 1641-43 byly ty nejnebezpečnější skály vylámány. Peřeje se nazývaly Svatojánské proudy a byly zatopeny po napuštění Štěchovické přehrady. Traduje se, že na tomto místě komponoval náš význačný skladatel Bedřich Smetana (1824-1884) druhou část své symfonické básně Má vlast - Vltava. Kdy se nechal inspirovat nádherným pohledem na okolní krajinu a tehdejší Svatojánské proudy.

Osada Ztracenka. Na levém břehu Vltavy, kde pod kopcem Kletecko končily poslední peřeje bývalých Svatojánských proudů, prochází Povltavská stezka naší nejstarší trampskou osadou, legendární Ztracenkou. Na starý vodácký kemp pod skálou, později nazvanou Mravenčí, jezdila stanovat parta šesti trampů - Divočáků už před I. světovou válkou. Nejprve mu říkali Vydří tábořiště, později podle povídky Breta Harta Tábor řvavých. Nakonec se v roce 1918 spojili s partou Hopsajících dervišů, kteří se scházeli na pražském Žofině a společně založili opravdovou trampskou osadu. Tu pak o rok později přejmenovali podle filmové kovbojky Údolí Ztracené naděje na Ztracenou naději.V zákrutu Vltavy vytvořila řeka písčitou pláž, kde stával charakteristický stožár s vodáckou vlajkoslávou, poblíž kterého se udávalo veškeré osadní dění, těsně u břehu na kraji lesa pak původní boudy. Současná osada musela být po jejím úplném zničení ledovou dřenicí v roce 1940) a následném zatopením Svatojánských proudů celá nově postavena v lese nad zátopovým pásmem. Na Ztracenku, která se stala vzorem pro založení dalších trampských osad, se sjíždělo mnoho známých osobností z řad hudebníků, herců a sportovců, z nichž tu někteří zakotvili navždy. Nejznámějším osadníkem byl nejpopulárnější trampský textař a skladatel Jarka Mottl, který zde prožíval svůj trampský život 61 let.