N 50° 04.876 E 014° 19.560

Uloženo: 25/12/2006. Velikost: regular. Obtížnost: 1,5/5. Terén: 2,5/5


Když na procházku, tak do Hvězdy … když do Hvězdy, tak se psem ...

Obora Hvězda je jedno z našich nejoblíbenějších psích procházkových míst, a přesto že není od našeho domova nejblíže, pravidelně si sem cestu nacházíme. Ještě stále si pamatuje naše první každodenní procházky s malou Maruškou, dnes už skoro před patnácti let. Od nekonečného aportování tenisáku a věčně okopaných bot, labužnické vyválení se téměř ve všech kalužích v parku až po klidné procházky se slepým, ale šťastným labradorem po stále stejných a přesně naučených zapadlých klidných pěšinkách v lese. Maruščino místo dnes zastupuje Ulli a vše se skoro stejně opakuje … Jen ty stromy v oboře se mi zdají pořád stejné krásně klidné a mohutné, jako by se to za ta léta nic nezměnilo. A tak odlovení kešky v oboře, to byla skoro povinnost a skoro mě překvapuje, že jsme se k tomu dostali až po takové době … všimly jste si, že kousek od skrýše bojoval princ Bajaja se zákeřnými loupežníky ve známé filmové pohádce

Obora Hvězda o rozloze 86,5 ha leží v sousedství Bílé Hory, zpočátku zbyla nazývána Nová na rozdíl od Královské obory v Bubenči. Leží v nadmořské výšce 320 - 370 m. Vlastní obora byla založena roku 1534 císařem Ferdinandem I. Pro účely založení obory byl využit les Malejov, který cisař vykoupil od Břevnovského kláštera. Sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, proto byla ohraničena zdí s Břevnovskou a Libockou branou. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a místodržící v Čechách, započal r. 1555 s výstavbou letohrádku na půdorysu šesticípé hvězdy. Letohrádek věnoval dceři bohatého kupce Filipině Welserové, s kterou se dal tajně oddat.  Obora bohužel sloužila i vojenským účelům. 8. 11. 1620 se u její zdi v místě zvaném Světlička odehrála nechvalně proslulá bitva na Bílé Hoře a od té doby téměř pokaždé, když cizácká vojska vtrhla do Prahy, sloužila jako vojenské ležení a byla pleněna. V 18. st. zde byla zřízena bažantnice a letohrádek podle pokynu Josefa II. upraven jako sklad střelného prachu, což trvalo až do r. 1874. V 19. st. byla obora místem slavných červencových markétských poutí. Tradice pochází z r. 1262, kdy v době velkého sucha putovalo z Hradčan do Břevnovského kláštera procesí s ostatky sv. Markéty, které daroval chrámu sv. Víta Přemysl Otakar. Po procesí skutečně nastaly deště. A tak k uctění sv. Markéty se poutě každoročně opakovaly, stále více se vzdalovaly od břevnovského kláštera a dostávaly stále veselejší a hlučnější charakter až nakonec natrvalo přesídlily sem. Poslední se zde konala r. 1910.

Dnešní styl obory pochází většinou z r. 1797, kdy byla přeměněna v anglický sad se třemi alejemi. V r. 1937 bylo upraveno okolí letohrádku podle arch. Josefa Sokola. Od r. 1993 je obora postupně revitalizována podle návrhu arch. Pavla Šimka. V květnu 2001 skončila výsadba cca 7000 nových stromů místo starých a nevhodných druhů. V oboře převažují buky, duby, jedle, habry. Větší část obory je v rovině, jen malá část na západě je v prudkém svahu. Zde se sbíhají vodní prameny, které vyvěrají u letohrádku. Jeden nese jméno Světlička . Dále je louka s mokřadem. Přes oboru vedou tři hlavní cesty sbíhající se u letohrádku. V ohradní zdi jsou čtyři brány: Libocká, Ruzyňská, Břevnovská a Bělohorská. Proti Libocké bráně stojí kamenná socha Jana Roháče z Dubé od Aloise Sopra z r. 1960 a při severní stěně socha Husitské bojovnice od Jana Jiříkovského z r. 1959. Letohrádek a obora Hvězda byla zapsána do seznamu národních kulturních památek v r. 1962.